15.12.2024
EnviWeb.cz - Sdílení elektřiny na farmě pomůže využít přebytky z domácí solární elektrárny
Na rodinné farmě sester Márových v Jivně se věnují hlavně jezdectví, chovají ale také skot a celé hospodářství je soběstačné v produkci krmiv…
Aktualizováno: Bydlíme v energetickém podnájmu aneb rozdíl mezi fotovoltaikou v roce 2013 a 2014?
Lidé se často ptají. Vyplatí se ještě investovat do fotovoltaických panelů? Odpověď na tuto otázku je poněkud složitější. Klasické fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách rodných domů se sice stále staví, ale jejich ekonomiku je dobré předem a nezávisle spočítat a zvážit. Nejdůležitějším faktorem, na který se velmi často zapomíná, je poměr vyrobené a spotřebované elektřiny v místě instalace.
Posuďte sami
Z průměrných dat většiny klasických FVE na střechách rodinných domů vyplývá, že z celkové výroby je v objektu spotřebováno většinou maximálně do 50% z celkově vyrobené elektřiny a zbývajících 50% je tedy dodáno do sítě. Základním omylem investorů do FVE často bývá to, že se nesprávně domnívají, že zbytek nevyužité energiek, tzn. cca 50 a více % prodají výhodně do distribuční soustavy.
To je ale velký omyl, protože např. ČEZ za dodávku 1kWh nedává vůbec nic a EON nabídne za dodávku 1kWh směšných 0,40Kč. Instalační firmy často pracují s úplně jinými čísly a často také slibují investorovi, že si spotřebuje až 80% z vyrobené energie. Toho lze u klasické FVE dosáhnout pouze značným poddimenzováním možného instalovaného výkonu FVE nebo kombinaci FVE s různými XXXroutery a přeměnu elektrické energie např. na energii tepelnou.
Zde je malý příklad. Při roční spotřebě domu 10MWh bylo nainstalovalo pouze 5kWp. Dům opravdu využil pro vlastní spotřebu 4MWh ročně a do sítě dodal pouze 1MWh. Celková energetická bilance v tomto domě však nakonec nevychází moc dobře. Dům musí ročně nakoupit dalších cca 6MWh, takže FVE pomohla domu pouze z 40% a při předpokladu dvojnásobného zdražení energií za cca 10 let bude stejně majitel domu platit stejnou, ne-li vyšší částku než před instalací FVE.
V kombinaci s pravděpodobným odebráním zeleného bonusu při dosažení návratnosti investce zjistí majitel této FVE, že má na střeše zařízení které mu odlehčilo pouze v prvních 10-ti letech, v dlouhodobějším měřítku však takto navržený poměr výroby z FVE v kombinaci s vysokou spotřebou nepřinese žádný výrazný ekonomický ani praktický efekt.
Díky modularitě systému HFVE lze použít tento systém i pro stávající fotovoltaické elektrárny FVE. U těchto elektráren není nutno zasahovat do již vybudovaného zařízení a přepojovat tak panely, či měnit střídače. Je tak možné přebudovat stávající FVE na HFVE v režimu AC Coupling a díky tomu lze využít přebytky vyrobené elektrické energie z FVE a uložit je tak do bateriové banky. Elektřinu, která by u klasické FVE jinak odtekla nevyužita do sítě , je tak možné využít i v nočních hodinách. Díky přebudování FVE na HFVE bude následně HFVE fungovat i při výpadku sítě, kdy za normálních okolností FVE nefunguje.
Instalace nových klasických FVE jsou v 2.pololetí 2013 pomalu, ale jistě na ústupu. Hlavním důvodem proč se ještě stále FVE instalují je bohužel pouze nízká cena. Celkový přínos takto instalovaných FVE je však nejistý. Nevědomost a mylná očekávání investorů o způsobu fungování a celkové energetické bilanci domu, jsou později příčinou ekonomického zklamání. Hlavním důvodem pro instalaci FVE by měla být maximální spotřeba vyrobené elektrické energie z FV panelů v místě výroby.
HFVE jako ekonomicky smysluplné řešení
Jediným smysluplným a ekonomicky pragmatickým řešením je tzv. hybridní FVE (HFVE), která nutně nepotřebuje povolení distributora. Navíc, spolehlivě ochrání cely dům proti výpadkům a umí využit vyrobenou energii až na 100%, a to i v noci, díky akumulaci vyrobené elektrické energie. V případě získání povolení od ERÚ ještě letos může také čerpat zelený bonus. Počáteční investice je sice vyšší, ale při návratnosti cca 10-12 let je to jediné nezávislé a nakonec nejlevnější řešení.
HFVE se staví bez dotací již několik let a ve statistikách ERU většinou vůbec nefigurují! Týká se to zejména těch instalací, které nedostaly z různých důvodů povolení k připojení do distribuční sítě.
Vzhledem k tomu že povolení od distributora tyto HFVE nezískaly, pak není nutno nic fakturovat, což znamená, že tyto elektrány nedostávají žádnou podporu ve formě Zeleného Bonusu. Tím pádem dle ERÚ nepotřebují licenci a pokud nemají licenci nejsou de facto ani výrobci elektřiny a nevztahují se na ně ani povinnosti, tak jako na všechny ostatní výrobce elektřiny. Tzn. nepotřebují elektronický podpis a nemusí podávat měsíční hlášení o výrobě na OTE či jiné, pro normální lidi většinou nesrozumitelné nesmysly.
Vše co HFVE vyrobí je beze zbytku spotřebováno v místě instalace (a to i v noci nebo při výpadcích) a co nevyrobí tak dokoupí např. v nízkém tarifu.
Graf č. 1: Energetická bilance RD s HFVE
Graf č. 1 ilustruje celkovou denní energetickou bilanci v RD kde je instalována HFVE. Vlivy počasí a výkyvy ve spotřebě jsou zde kompenzovány dostatečnou kapacitou akumulátorů (1000Ah/48V) za současného minimálního vybíjení do cca 75% (graf č. 2).
Graf č. 2: Stupeň nabití bateriové banky
Jak je z grafu č. 1 patrné, HFVE maximálně využívá vyrobenou elektrickou energii z FV panelů pro pokrytí vlastní spotřeby RD a jen malý zlomek energie je nakoupen z distribuční soustavy. Díky HFVE je možno vyrobenou elektrickou energii z FV panelů čerpat i v nočních a brzkých ranních hodinách, kdy slunce ještě nesvítí, nebo při oblačných dnech.
Mýtus o akumulaci
Obecně bohužel zatím převládají předsudky o tom, že akumulace elektřiny je drahá a neefektivní, a že akumulátory mají nízkou životnost. Tento mýtus již delší dobu neplatí a v praxi se různé typy akumulátorů s úspěchem používají již dlouho. Nemusí se nutně jednat o nejnovější technologie. Například i klasické trakční průmyslové akumulátory se s úspěchem používají pro skladování elektřiny nejenom v průmyslu, ale i v rodiných domech.
Tato technologie je paradoxně již velmi stará a taktéž oblíbená i v náročných podmínkách pro svoji naprostou jednoduchost, spolehlivost a v porovnání s nejnovějšími technologiemi také nízkou cenu.
Fakt, že akumulátory obsahují olovo je při dnešních neustále se zvyšujících cenách této komodity spíše výhodou. Takové akumulátory vydrží spolehlivě pracovat 10 a více let a po této době se dají buď zrepasovat nebo díky stále se zvyšující ceně olova prodat do sběrných surovin za velmi výhodnou cenu.
Za tyto prostředky si potom může majitel v budoucnu pořídit již nějakou novější a levnější technologii akumulace energie. V dlouhodobém horizontu je tak z ekonomického hlediska používání akumulace elektřiny mnohem levnější než nakupovat elektřinu ze sítě.
Solární kolektor nebo fotovoltaické panely?
Toto dilemma řeší v počátku mnoho investorů. Každý systém má samozřejmě své výhody i nevýhody. Faktem však je, že solární kolektor vyrábí pouze teplo. To znamená, že na něj není možné provozovat např. ledničku, TV či světla.
Nevýhodou u většiny solárních kolektorů je poměrně vyšší údržba provozních kapalin a s tím spojené problémy a to hlavně v létě. Faktem také je, že převážnou část tepla, kterou kolektor vyrobí, je přesunuta do léta. Bohužel u nás existuje řada domů, které neohřívají bazén, a proto se většina tepla vyrobeného z kolektoru využije jen z malé části.
Naopak, v létě vzrůstá spotřeba elektřiny (mrazáky, zalévání, ledničky, klimatizace), a tu bohužel žádný solární kolektor vyrábět neumí. HFVE se tak velmi lehce a neplánovaně může stát hlavním energetickým zdrojem domu zejména v bouřkovém období léta. Elektřina je prostě univerzální a je možné s ní jak topit, chladit či zalévat.
Pokud jsou dnešní domy závislé na elektřině a je nutné elektřinu mít, proč mít další zbytečný systém, který je stejně závislý na elektřině a navíc založený na problematickcýh kapalinách, když máme v ČR v létě stejně běžně přebytky elektřiny a můžeme jí tak používat sice s menší účiností než kolektory, ale na druhou stranu daleko komfortněji a univerzálněji, a to i na ohřev TUV, přitápění či ohřev bazénů.
Toho lze docilit jak relativně primitivním pálením elektřiny” ve spirálách ohřívačů či zásobníků, tak sofistikovanějším využitím ve spojení s tepelnými čerpadly vzduch/voda, kdy z jedné vyrobené kWh můžeme bez problémů získat mnohonásobně více tepla. Na jaře, v létě a na podzim tak může tepelné čerpadlo zastávat funkci hlavního tepelného zdroje a ve spojení s hybridní fotovoltaikou se také stává daleko méně zranitelnější vůči výpadkům sítě a taktéž je zároveň daleko lépe chráněno proti nepříznivým vlivům z distribuční soustavy jako je například v některých oblastech čím dál častější přepětí či podpětí.
Typická instalace HFVE na RD, který je nezávislý na výpadcích a kde je vyrobená elektřina hlavním zdrojem pro celý dům, a zároveň si take vyrobí palivo pro tepelné čerpadlo.
Autor: Robert Mořkovský (Solární Panely.CZ, s.r.o.)
Zdroj: Solární novinky